Otázky k zamyšlení

  • Jaká je situace žen v zemích Evropské unie? Je genderová diskriminace mýtus, nebo skutečnost?
    ● Jak evropské právo usiluje o podporu rovnosti mezi ženami a muži?
    ● Jaké jsou příklady opatření, která lze přijmout na podporu rovného zacházení se ženami a muži?

V první fázi procesu změny podle Kurta Lewina – rozmrazení (unfreezing) – je velmi důležité, aby si lidé uvědomili existenci problému, aby byla sdělena rizika spojená se současným stavem i přínosy, které přinese jeho změna.


K tomu jsou zapotřebí konkrétní fakta a data.

Ukázková statistická data o situaci žen v Evropské unii

(Odkazy na podrobné zprávy jsou uvedeny v části Zdroje)

Source: A Union of Equality: Gender Equality Strategy 2020-2025

 

Pro: Unie rovnosti – Strategie rovnosti žen a mužů 2020–2025

V Indexu rovnosti žen a mužů EU pro rok 2022 získala EU skóre 68,6/100.
Oblasti „práce“ a „znalostí“ zůstávají těmi, kde přetrvávají největší nerovnosti.

1. Mzdy – rozdíl v odměňování žen a mužů

V EU se rozdíl snížil z 16 % na přibližně 12,7 % mezi lety 2012 a 2022.
V roce 2023 činil průměrný rozdíl v odměňování v EU 12 %, což znamená, že ženy vydělávají v průměru 88 € za každých 100 €, které vydělají muži.
Situace se samozřejmě liší podle zemí – např. v roce 2021 vydělávaly ženy v Estonsku přibližně o 21 % méně, zatímco v České republice o 18 % méně než muži.

 

2. Zaměstnanost

Ve třetím čtvrtletí roku 2024 činila zaměstnanost mužů 80,9 %, zatímco žen pouze 70,9 %.
Důležitá jsou i data zohledňující rodičovství – míra zaměstnanosti žen s dětmi (ve věku 25–54 let) je přibližně 73 %, zatímco u mužů s dětmi 90 %.
To souvisí jak s vnímáním role ženy jako matky, tak s platovou politikou uvedenou výše.

Výzkumy také ukazují, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny ve vyšším managementu – tvoří přibližně 35 % vedoucích pracovníků a méně než 10 % generálních ředitelů.

 

3. Vzdělání

Dlouhodobě výzkumy ukazují, že ženy jsou statisticky lépe vzdělané než muži.
83 % mladých žen v EU dokončí alespoň středoškolské vzdělání oproti 77,6 % mužů.
Ženy tvoří 60 % absolventů vysokých škol v EU.

Do jaké míry se vzdělání promítne do profesní kariéry, závisí mimo jiné na zvoleném oboru studia.
Ženy převažují v oborech jako zdravotnictví, sociální práce, vzdělávání a humanitní vědy, zatímco v oborech vědy, technologie, inženýrství a matematika (STEM) tvoří přibližně 31 % absolventek.

 

Tato situace má negativní důsledky jak pro jednotlivé ženy, tak pro socioekonomický rozvoj.
Ženy často zažívají pokles motivace k práci, stres, deprese a nízké sebevědomí.
Na společenské úrovni má genderová diskriminace negativní dopad na demografii (ženy se rozhodují nemít děti ze strachu, že to zbrzdí jejich kariéru) i na ekonomický rozvoj (nevyužití ženského potenciálu v ekonomice).

 

Právo EU

Opatření v 19. a 20. století

Otázka rovného zacházení žen a mužů se začala v Evropě diskutovat v polovině 19. století.
Významnou roli v tom sehrály ženy samotné – emancipační hnutí a sufražetky požadovaly, aby i ženy (a nejen muži) měly právo využívat výhod demokratického státu.

Na konci 19. století bylo pro dívky zavedeno povinné základní vzdělávání.
V roce 1848 byla University of London jednou z prvních univerzit, která otevřela dveře ženám.

  1. století bylo bezpochyby obdobím úspěchu žen – mj. díky získání volebního práva.
    Je třeba připomenout, že volební právo je poměrně nedávný výdobytek – např. v Portugalsku jej ženy získaly až v roce 1974.

Ženy sice mohly pracovat, ale očekávalo se, že zároveň zvládnou i domácí povinnosti.
V tomto období se upevnilo vnímání žen jako méně hodnotných pracovnic.

Světové války zvýšily účast žen na trhu práce, především v průmyslu.
Po 2. světové válce došlo k pokroku ve formální rovnosti a přístupu žen ke vzdělání a zaměstnání, včetně vedoucích funkcí.
Plná rovnost však stále nebyla dosažena.

 

Role Evropské unie při budování rovných práv žen a mužů

Vznik Evropských společenství přinesl zásadní změny v oblasti rovnosti pohlaví.
Cílem evropské politiky rovnosti žen a mužů je vytvořit Unii, ve které mají ženy i muži ve všech společenských skupinách rovné příležitosti k rozvoji, svobodnou volbu životního stylu a rovné zapojení do společenského a politického života.

 

Klíčová opatření přijatá v průběhu let:

  • Římská smlouva (1957) – ustanovení o rovném odměňování za stejnou práci (článek 119).
    Amsterdamská smlouva (1997) – uznala rovnost pohlaví jako prioritu EU a zavedla články umožňující antidiskriminační opatření a pozitivní akce.
    Gender mainstreaming (1996) – politika začleňování genderové perspektivy do všech činností EU; vyžaduje hodnocení dopadů rozhodnutí na ženy i muže.
    Evropská strategie péče (2022) – podpora účasti žen na trhu práce.
    Formální přistoupení EU ke Konvenci o prevenci násilí na ženách (2023).
    Kampaň #EndGenderStereotypes (2023) – boj proti stereotypům o genderových rolích v práci, rodině a vzdělávání.
    Směrnice o zajištění rovného odměňování za stejnou práci (2023).

 

Průzkum Eurobarometr (prosinec 2024) ukázal, že navzdory pozitivnímu vnímání rovnosti pohlaví přetrvávají stereotypy, které se liší podle regionů a generací.


V březnu 2025 Evropská komise přijala Akční plán pro práva žen, který stanovuje dlouhodobé cíle v boji proti diskriminaci, násilí a předsudkům.

 

Vyzývá instituce EU, členské státy i občanskou společnost ke spolupráci při prosazování genderové rovnosti.

 

Současné postavení žen vděčíme úsilí mnoha žen!

 

Příklady systémových opatření proti diskriminaci a nerovnému zacházení na základě pohlaví:

 


Víte, jaká je situace ve vaší zemi nebo regionu z hlediska rovného odměňování, zaměstnanosti nebo vzdělávání?
Podívejte se na tato čísla – mohou vám poskytnout důležité argumenty pro vaši obhajobu rovnosti.