Čím se vyznačuje mocenská nerovnováha mezi ženami a muži?

Zejména ve 20. století ženy vybojovaly řadu práv: právo volit a být voleny, pracovat a mít vlastní příjem nebo vlastnit majetek. V oblasti společenské, ekonomické a politické rovnosti žen a mužů však stále přetrvávají značné nedostatky.

António Guterres, generální tajemník OSN od roku 2017, ve svém vyjádření k různým podobám nedostatečné genderové spravedlnosti zdůrazňuje, že „genderová rovnost je v zásadě otázkou moci“. Patriarchát a staletí diskriminace vytvořily hlubokou nerovnováhu mezi ženami a muži v politice i podnikání. Guterres poukazuje na osobní i strukturální faktory. Ženy ve vedoucích pozicích nebo ve veřejném prostoru stále čelí výhrůžkám a obtěžování. Muži jsou příliš často považováni za normu a ženy za výjimku. Úspěchy žen bývají přehlíženy a ženy jsou běžně posuzovány podle vzhledu. Jejich tělesné funkce navíc stále obklopují mýty a neznalost.

Mocenská nerovnováha mezi ženami a muži tedy zasahuje všechny oblasti společnosti. V užším smyslu se týká otázky, zda jsou ženy zastoupeny na všech stupních hierarchie v hospodářství, vědě, společenských organizacích a politice úměrně svému podílu v populaci a zda na těchto úrovních mohou uplatňovat vliv. V širším smyslu zahrnuje také další projevy genderové nespravedlnosti, protože i ty odrážejí nerovné mocenské vztahy. [1] Patří k nim především rozdíl v odměňování žen a mužů.

Jaká je konkrétní situace?

Index genderové rovnosti Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) rozděluje nerovnost do sedmi oblastí: práce, znalosti a vzdělávání, peníze, čas, moc, zdraví a násilí. Největší nerovnost panuje v rozdělení moci, přestože právě v této oblasti bylo od roku 2020 dosaženo největšího pokroku. Údaje jsou členěny podle politické moci (ministerstva, parlamenty a místní zájmová zastoupení), ekonomické moci (správní rady největších společností kótovaných na burze) a společenské moci (vedoucí funkce v organizacích deseti nejvýznamnějších olympijských sportů v každém členském státě EU):

Index pro všechny oblasti v členění podle jednotlivých členských států:

Pozitivně vynikají skandinávské země a Francie. V případě severských států to někteří pozorovatelé připisují sociálním dávkám pro ženy a jejich právům v oblasti plánování rodičovství.[2] Tyto faktory však mohou vysvětlovat také situaci ve Francii.

Výzkumnice a výzkumníci se zabývali také „skleněným stropem“, na který ženy narážejí v souvislosti se stereotypy, vzory a předsudky. Jde například o vlastnosti spojované s vedoucími funkcemi:

„… nezávislost, sebedůvěra, dominance a schopnost prosadit se jsou často spojovány s mužskostí a očekávají se od mužů ve vedoucích pozicích. Vlastnosti a chování očekávané od žen ve veřejném životě se naproti tomu soustřeďují na společenství a jeho vytváření. Patří sem empatie, laskavost, orientace na službu druhým a spolupráce (Abele et al., 2007; Koburtay et al., 2019; Tremmel et al., 2023). Od žen se proto očekává, že pro získání vedoucí pozice prokážou iniciativu a současně smysl pro společenství (Zheng et al., 2018). Ve vedoucí roli tak musejí spojovat dva často protichůdné vzorce chování, což má odpovídající důsledky (Johnson et al., 2008).“ [3]

Zpráva také uvádí, že s tvrzením „muži jsou lepšími vedoucími než ženy“ nejčastěji souhlasí mladí lidé ve věku od 15 do 24 let. Mezi ostatními věkovými skupinami se výsledky téměř neliší:

Stereotypy mohou vznikat také z paradoxní situace: do vedoucích pozic v organizacích a firmách, které se nacházejí v krizi, nedaří se jim nebo mají pouze omezené zdroje, jsou často jmenovány právě ženy. Pokud se jim nepodaří dovést firmu či organizaci k úspěchu, posiluje to předsudky vůči ženám ve vedení. Současně lze pozorovat, že v období politické polarizace, geopolitických konfliktů, ekonomické nejistoty a ekologických problémů jsou zapotřebí takzvané měkké dovednosti. Celkem 63 % obyvatel Evropské unie souhlasí, že tyto dovednosti, často připisované ženám, jsou pro dobré vedení nezbytné.[4]

Zpráva však neposkytuje údaje za jednotlivá odvětví. Zůstává proto otevřené, do jaké míry se mocenská nerovnováha mezi ženami a muži projevuje například v digitálním nebo finančním sektoru a zda v těchto oblastech dochází spíše k pokroku, nebo k návratu zpět.

Mocenská nerovnováha mezi ženami a muži souvisí s nerovnováhou finanční. Kdo při stejné kvalifikaci získává méně vedoucích pozic, má už z tohoto důvodu nižší příjem. Jaký obraz se nabízí v Evropské unii? Podívejme se blíže.

 

Odkazy

^[1]Guterres, António, The gender power gap, 02/03/2020, https://www.un.org/sg/en/content/secretary-general/articles/2020-03-02/the-gender-power-gap (25/08/2025)

^[2]Statista, Gender equality in Europe – Statistics & Facts, published by Espinosa, Catalina, 17/12/2025, https://www.statista.com/topics/3719/gender-equality-in-europe/#topicOverview (07/01/2026)

^[3]EIGE Gender Equality Index, https://eige.europa.eu/publications-resources/publications/gender-equality-index-2025-sharper-data-changing-world, p. 90

^[4]EIGE Gender Equality Index, https://eige.europa.eu/publications-resources/publications/gender-equality-index-2025-sharper-data-changing-world, p. 92